Charakteristika dřevin nejčastěji používaných na živé ploty

Popisy rostlin jsem se snažil pojmout z praktického, nikoliv encyklopedického, hlediska, aby bylo každému zřejmé, co která dřevina vyžaduje a jak je s ní třeba zacházet.

Chcete-li se dozvědět informace o konkrétní rostlině uvedené v tabulce, klikněte na její název.

buk Fagus	cypřišek Chamaecyparis	cypřišovec Cupresocyparis	dřišťál Berberis	habr Carpinus
hloh Crataegus	hlohyně Pyracantha	jalovec Juniperus	javor Acer	líska Corylus
meruzalka Ribes	mochna Potentilla	ptačí zob Ligustrum vulgare	pustoryl Philadelphus	skalník Cotoneaster
svída Cornus	štědřenec Laburnum	tavolník Spiraea	thuja Thuja	tis Taxus
Další dřeviny vhodné do živých plotů

---

Habr obecný (lat. Carpinus betulus, slov. hrab obyčajný)

Tento domácí listnatý strom je mimořádně vhodný na tvarované živé ploty, od jednoho do několika metrů. Je velmi odolný, nenáročný, nezklame ani v pestrém spektru půdních podmínek - od písčitokamenitých až po jílové. Snáší sucho, zasolení i určitou míru kontaminace po stavbách, těžké půdy, dokonce i zaplevelení agresivním úporným pýrem, který velmi negativně ovlivňuje zdárný růst většiny druhů v živých plotech. Habry dobře snáší i návětrné polohy, proto můžou plnit také funkci větrolamů. Po zakořenění na trvalém stanovišti roste habr poměrně velmi rychle, tj. třeba i víc než půl metru za vegetaci a při správném řezu 1 - 2krát za rok (řez je nejlépe provádět v předjaří a v druhé polovině června). Za tohoto předpokladu vytváří kompaktní, husté, celistvé, zdravé živé ploty, které mohou být ozdobou každé okrasné zahrady. Listy na podzim sice zhnědnou a uschnou, avšak udrží se až do jara a opadnou naráz až při rašení. Snadno překonává i výraznější poškození, po němž spolehlivě regeneruje. Vhodný je jak do městského prostředí, tak k chatám a rekreačním chalupám. Ve vilových čtvrtích Hamburku, který je zřejmě nejlépe prosperujícím německým městem, rostou živé ploty z habrů u každé druhé vilky. Proto lze předpokládat, že se plně osvědčil a odpovídá vkusu dobře situovaných obyvatel. Dobře se vyjímá i na prestižních stanovištích, jako např. v parku u zámku francouzských králů ve Versailles. Živé ploty z habrů najdeme i u nás - např. před rektorátem Slezské univerzity v centru Opavy, dále ve Valdštejnské zahradě a v areálu budovy úřadu vlády České republiky na Malé Straně v Praze (viz fotogalerie). Valdštejnskou zahradu projektoval známý zahradní architekt Zdenek Sendler, který nás na Zahradnické fakultě vyučoval předmětu "Zakládání a údržba zeleně". Vzrostlé a zapěstované habry dodala pro Valdštejnskou zahradu firma BRUNS z Holštýnska. Pro zajímavost uvádím, že každý ze dvou dvou habrů, které tvoří klenutou živou bránu vyšel na 80 000,- Kč. Co k tomu dodat? Ideální dřevina vhodná k použití do živého plotu neexistuje, ale nejvíc se tomuto ideálu blíží právě habr. Habr mohu v každém případě rozhodně doporučit.

Pokud se vzrostlý habr, který dosud rostl v souvislém lesním porostu, po těžbě ocitne osamoceně na volném prostranství lesní mýtiny, kde má i dostatek prostoru a světla, jeho doposud holý kmen začne postupně obrůstat co nejníže u země, až vytvoří druhotnou korunu a když tato postupně zmohutní a zesílí, vrchol koruny zákonitě neodvratně zasychá, protože se k němu nedostane nezbytné množství živin, které zadrží a spotřebuje spodní část (viz fotogalerie). Této přirozené vlastnosti habrů lze dokonale využít v živých plotech, ovšem je třeba také mu v růstu napomoci správnými přiměřenými pěstebními opatřeními, to znamená vhodným výchovným řezem. Jelikož při hustější výsadbě mají sazenice snahu růst rychleji do výšky ke světlu, musí se v růstu brzdit řezem, aby se spíše zahušťovaly.

Existují dva kultivary, které se roubují na původní domácí druh. Jsou to Carpinus betulus Columnaris a Carpinus betulus Fastigiata. Tyto druhy vytváří husté, kompaktní koruny nižšího vzrůstu, s menšími přírůstky než původní druh.

Další druhy habru:
Carpinus betulus Columnaris - sloupovitý, později vejčitý
Carpinus betulus Fastigiata - pravidelně sloupovitý, rychleji rostoucí a širší než Columnaris
Carpinus betulus Incisa
Carpinus betulus Pendula - převislý
Carpinus betulus Frans Fontaine

Jestliže si chcete vypěstovat sazenice habrů sami, je to samozřejmě možné. Na podzim bývají koruny habrů obaleny plody - oříšky s křidélkem. Sklizeň plodů však musíte provést včas před jejich dozráním a samovolným opadem, tj. dokud jsou ještě zelené, protože jinak by nevyklíčily hned na jaře, nýbrž až na přes rok.

Vystihnout optimální dobu nebývá úplně jednoduché. Navíc po sběru je nutné provést tzv. stratifikaci osiva, tzn. posklizňové dozrávání, které spočívá v uložení osiva mezi vrstvy písku v temných a chladných prostorách při specifické vlhkosti a teplotách okolo 5°C.

Habr je sice "obyčejný" strom, ale jeho množení není zcela bezproblémové.

---

Pokud jsou větvičky habrů uschlé, zbarví se světle hnědě a nehtem z nich nelze sedřít kůru. Jestliže jsou habry živé, mají šedou barvu a kůru lze sedřít nehtem a po sedření se pod ní objeví světle zelené lýko. Někdy se stane, že již rašícím habrům zaschnou mladé lístky a přesto, že sazenice zůstává živá, nemá už dost síly znovu obrazit, to se může podařit třeba až druhým rokem.

---

HABR Z MÍSTNÍ DIVOČINY

Hluboko v lesích Moravského krasu nedaleko keltského hradiště ve skalách, kam nikdy nezabloudí dřevorubec s pilou, roste starý, mohutný a majestátní habr. Je to habr z místní divočiny. A není to jen tak obyčejný habr. Vyznačuje se značnou odolností a plasticitou. Lépe snáší horší podmínky extrémního stanoviště, kde se za mnoho let růstu dokonale přizpůsobil. V kvalitnějších půdách, při dostatečné péči, obrůstá snáze a hustěji a má i o něco delší přírůstky než kterýkoliv jiný běžný habr. Tento ekotyp se zdá být přímo ideální dřevinou pro volně rostoucí, ale zejména tvarované živé ploty.

Objevil jsem jej se svým přítelem Doc. Ing. RNDr. Jindřich Chmelař, DrSc., někdejším vedoucím Katedry lesnicke botaniky, dendrologie a typologie na LF v Brně a žákem profesora Zlatníka (jeho stěžejní prací byly pokusné plochy v karpatských bukových lesích na Ukrajině, které jsou dnes součástí jedné z lokalit památek světového kulturního dědictví UNESCO). Doc. Ing. RNDr. Jindřich Chmelař, DrSc. byl u nás jediným členem mezinárodní dendrologické společnosti (dendrologie = nauka o dřevinách) a zřejmě nejuznávanějším odborníkem na světě přes vrby, které představují nesmírně rozsáhlý rod se značně složitou taxonomií. Když jsme se poznali, byl již na sklonku svého života. Vyjadřoval se o mně v superlativech, což mě přivádělo do rozpaků, ale zároveň těšilo.

Společně jsme rozmnožili tento habr z místní divočiny. Než docent Jindřich Chmelař zemřel v roce 2001, dostal jsem od něho za úkol dál pokračovat a dokončit započaté dílo a rozvíjet tak jeho odkaz. To jsem se snažil splnit, přestože to nebylo vždy snadné a osud mi postavil do cesty řadu obtížných překážek. Přesto jsem vytrval a za sedm let jsem vypěstoval v dostatečném množství a velikosti potomky legendárního habru z místní divočiny.

Nyní i vy máte možnost posoudit výsledky mé mnohaleté práce, která se podařila. V žádném případě nemůžete udělat chybu, jestliže si na své zahradě vysadíte habry z místní divočiny, které vám plným právem budou skýtat trvalou radost a neustálé uspokojení. Samozřejmě, že se musíte rozhodnout sami. Tato možnost se vám naskýtá, ale jak s ní naložíte, to už je pouze a výhradně na vás.

---

Habr z místní divočiny pozitivně hodnotí a jednoznačně doporučuje i renomovaný brněnský zahradní architekt Zdeněk Sendler.

---

V rámci svých výchovných a vzdělávacích aktivit vyhlašuje státní podnik Lesy České republiky již řadu let jednu dřevinu, kterou v daném roce přibližuje široké veřejnosti. Pro letošní rok 2009 byl zvolen stromem roku habr.

---

DOPISY OD NAŠICH ZÁKAZNÍKŮ:

Dobrý večer pane Suchý,

na jaře minulého roku jsme u Vás kupovali větší množství prostokořenných habrů na živý plot, který má cca 50 metrů.

Bylo to již poměrně dlouho na jaře a bylo tedy již větší teplo, než by se asi habříkům líbilo. Myslím, že i Vy jste měl trochu obavy a pak jste se pravděpodobně zrovna o nás zmiňoval na Vašich internetových stránkách ve smyslu, že to byla asi chyba prodávat stromky vlastně už po výsadbové sezóně. Ale musím Vás potěšit, vše dopadlo velmi dobře. Možná neměly stromky první rok takové přírůstky jako je obvyklé, ale až na malé vyjímky se všechny přijaly a letos již rostly pěkně. My jsme ten živý plot potřebovali založit již vloni, takže ničeho nelitujeme. Přikládám také několik fotek, abyste viděl, že opravdu rostou.

Myslela jsem si, že bude dobré Vám to dát vědět.

Živý plot ještě o několik metrů prodloužíme, tak bych potřebovala doobjednat dalších 25 ks habrů prostokořenných ve výšce asi těch 60 cm.

Na poslání nespěcháme, pošlete nám to, až bude nejvhodnější doba. Letos mají všechny stromy stále listí, takže můžeme počkat, až to bude vhodné - podle Vašeho úsudku.

Za vše moc děkuji

S pozdravem

Halka Frčková, Písek

---

Upozornění:
Zahradnictví Konvičková (www.okrasnezahradnictvi.cz) tvrdí, že mají speciálně vyšlechtěné rychle rostoucí turbohabry, což je ale naprostý nesmysl a mystifikace. Nikdo se dosud ještě nezabýval šlechtěním habru, který je z lesnického hlediska podřadnou dřevinou, protože vytváří relativně kratší, užší a křivější kmeny. V lesích nejsou uměle vysazované habrové porosty a žádný výzkumný lesnický ústav u nás ani kdekoliv v zahraničí se habry nezabývá. Kupte si habry samozřejmě, kdekoliv chcete, doporučuji ale nekupovat je v zahradnickém centru Konvičková.

Aby si třeba někdo nemyslel, že mám zájem jen někoho kritizovat, rád bych zde také uvedl, že mimořádnou úrovní kvality se vyznačují veškeré výpěstky např. pana Hejtmánka z Rajhradu nebo i Antonína Nohela z Blažovic, kteří se zaměřují zejména na pěstování řízkovaných jehličnanů nebo botanického zahradnictví "HOLZBECHER", které se nachází na okraji obce Lelekovice.

Kdo si chválu zaslouží, ať ji také má!

---

Roman Konvička reaguje:

Dobrý den,

Vidím že neznáte ani zakony teto republiky a ten váš povedeny članeček na vašich stránkách naši firmu poškozuje a proto vás žadám po dobrým, stahněte toto vaše nepravdivé trvzeni se svých stránek a to nejpozději do 20. Unora 2009.Pote budu nucen ZAČIT JEDNAT ALE TO JSE VÁM LIBIT NEBUDE .Vše mám uložené a kdikoliv to mužu předat polici čr.

Na zavěr pokud neumíte pěstovat rostliny tak jse tomu ani nevěnujte, růst rostliny ovlivnujeme hlavně hnojivem a kvalitni rašelinou pote vám budou i ty vaše habry růst. Na závěr takové pomluvy jse mi vůbec nelibí a nenechám jse uražet pokut máte nějaky problem tak ho můžeme vyřešit jako chlapi z oči do oči a ne jako baby pomlouvánim.

s pozdravem pěkného dne Konvička roman

---

Jakub Perný reaguje:

Koukám, že pan Konvička má projev opravdu na úrovni. Co takhle zopakovat si základní školu, Romane?

---

Petr Suchý reaguje:

Tak už je na čase, abych přispěl svým skromným názorem a tak se zapojil do plodné diskuse, jež, jak se zdá, začíná konečně nabírat na obrátkách, což se mi opravdu začíná líbit. A také je třeba, abych už reagoval na poněkud nejapné invektivy pana Romana Konvičky. Některé zákony této republiky znám, jiné však ne. Nevím však, které z nich má pan R. K. na mysli. Kromě toho předpokládám, že by s takovým trestním oznámením na policii ČR zřejmě s nejvyšší pravděpodobností neuspěl a byl by s ním poslán rovnou do háje nebo rovnou do ještě temnějších míst. Tak ať to třeba zkusí a čas ukáže.

Možna, že také někdy slyšel nebo četl o metabolickém procesu rostlin a jejich faktorech, při jeho vzdělání a intelektuálních předpokladech však i o tom vážně pochybuji. Nevím, čím jsem se ho tak nesmírně dotkl, když jsem uvedl naprostou a nezpochybnitelnou pravdu. Jeho myšlenkové pochody pro mě představují naprostou záhadu. Možná by to vyžadovalo i odbornou pomoc kvalifikovaného psychoanalytika.

---

Václav Suchý reaguje:

Vážený pane Konvička,

za celou mou kariéru aktivního botanika jsem nikdy nezaznamenal jakoukoliv práci, ať disertační nebo diplomovou, na téma šlechtění habrů. Jestli jste průkopníkem nebo podvodníkem nevím, ale za názorem pana Suchého bych se klidně podepsal i já. Jestli nesouhlasíte velmi rád Vám dám možnost obhájit Vaše tvrzení u nás na fakultě.

S pozdravem

Prof. RNDr. Václav Suchý FaF VFU Brno

---

---

Thuja - zerav (tůje)
Tuje vyžadují kvalitní, čistou, vlhčí, nezaplevelenou půdu a dostatek světla. Jsou vhodné zejména na volně rostoucí vyšší živé ploty. V horších půdních a světelných podmínkách trpí a jsou řidší. Horší stanoviště jsou písčité, přechodně kamenité nebo naopak těžké jílovité půdy, zaplevelené zejména pýrem, v částečně nebo dokonce výrazněji zastíněné poloze. Tvarování je možné, avšak s výhradami. Horizontální řez je možno provést v požadované výšce, minimálně však ve dvou metrech bez jakýchkoli problémů a opatrnosti. Případný vertikální řez se provádí pouze jemným zkracováním konečků mladých větviček, nejlépe však vůbec. Při hlubokém řezu dochází jen k omezené regeneraci a obrůstání, což vede k nevratnému estetickému poškození.

Tyto druhy Thují jsou jedny z nejpoužívanějších:

Thuja occidentalis "Malonyana"
Thuja "Malonyana" se vyznačuje sloupovitým vzrůstem, sytě zelenou barvou a je vhodná na nízké až několikametrové živé ploty.

Thuja occidentalis "Smaragd"
Thuja "Smaragd" se vyznačuje konickým vzrůstem do špičky a má světlejší barvu než Thuja "Malonyana".

Thuja occidentalis "Brabant"
Thuja occidentalis "Brabant" se vyznačuje rychlejším růstem, avšak v důsledku toho není tak hustá a kompaktní. A proto je i lacinější než Thuja "Malonyana" či Thuja "Smaragd".

Thuja plicata "Zebrina"
Thuja "Zebrina" je zlatožlutě žíhaná, bývá mohutného vzrůstu, a proto je vhodná do vyšších živých plotů.

Thuja plicata "Atrovirens"
Thuja "Atrovirens" má velmi sytou zelenou barvu.

Výčet dalších druhů:
Thuja occidentalis Bodneri
Thuja occidentalis Columna
Thuja occidentalis Danica
Thuja occidentalis Elegantissima
Thuja occidentalis Holmstrup
Thuja occidentalis Spiralis
Thuja occidentalis Wareana Lutescens
Thuja orientalis (Tuja východní)
Thuja orientalis Sieboldii
Thuja plicata Gold Pearl

---

Jalovec - Juniperus scopulorum Skyrocket
Svým tvarem připomíná plamen svíce. Jalovec je modrozelený a je použitelný na nižší i středně vysoké (úzké) volně rostoucí i stříhané živé ploty.

Další druhy vhodné do živých plotů:

Juniperus chinensis Obelisk
Tento jalovec je mohutný, široce sloupovitý, jehlice jsou krátké, tenké a pichlavé. Snáší i sušší podmínky.

Juniperus communis Hibernica

---

Javor babyka - Acer campestre
Domácí, volně rostoucí javor menšího vzrůstu, je nenáročný na půdu, snáší i sušší polohy i s vápenitou půdou. Je vhodný nejen na menší, ale i na středně vysoké a vyšší živé ploty do 3 m. Velmi dobře tvarovatelný, spolehlivě regeneruje, vytváří husté živé ploty, na podzim barví do žluta a opadá.

Acer campestre Elsrijk
Roubovaný kultivar používaný do alejových stromořadí.

Acer campestre Nanum
Hustý, kompaktní, zakrslý kultivar.

---

Ptačí zob - Ligustrum vulgare
Velmi vhodný keř na volně rostoucí i tvarované živé ploty do výšky 3 m. Vyžaduje dobrou půdu a dostatek světla. Někdy v tuhých zimách namrzá.

Kultivary Ligustrum vulgare "Atrovirens", Ligustrum vulgare "Lodense" a Ligustrum ovalifolium Aureum jsou stálezelené.

Ptačí zob vejčitolistý (Ligustrum ovalifolium) je stálezelený a citlivější na mráz.

---

Buk lesní - Fagus sylvatica
Vlastnostmi je velmi podobný habru, vyžaduje však lepší půdní podmínky roste bujněji a mohutněji, na podzim barví listy do žluta a opadává.

Fagus sylvatica atropunice - Buk lesní červenolistý
Vlastnostmi je velmi podobný habru, roste však bujněji a mohutněji, na podzim opadává.

Existují desítky dalších méně obvyklých kultivarů a variet, které se roubují, mají však spíše jen sbírkový význam. Tyto kultivary mohou být převislé, sloupovité, červenolisté, červenožlutolisté nebo i jinak barevné.

---

Tavolník - Spiraea bumalda
Nízký, hustý, přes léto růžově kvetoucí (kvete od června), dorůstá výšky 1 m. Nejvhodnější na živé ploty podél cest, na oddělování trávníků od chodníků, podél zdí, kam se už nemůže rozrůst trávník z důvodu srážkového stínu. Přirozeně se rozklesne do šířky 1 m, takže lze bez problémů kolem něj a z části i pod ním kosit trávu ručně i sekačkou. Kvete na koncích větviček růžově nebo v různých odstínech této barvy podle kultivarů. Můžeme ho i zastřihávat, ale není to nutné. Na půdu jsou velmi nenáročné, avšak vyžadují dostatek světla. Aby dostatečně bohatě kvetly, je nutno je minimálně každé dva roky na jaře seřezat u země. Do června doroste do původní velikosti. Na nízké živé ploty je snad nejvhodnějším druhem.

Tavolník van Houtteův - Spiraea vanhouttei
Vysoký, hustý, na jaře intenzivně bíle kvetoucí. Možno i výrazně stříhat. Hodí se na volně rostoucí i tvarované živé ploty do výšky 2,5 m.

Spiraea bumalda Gold Flame
Vytváří nízké, husté keříky do velikosti půl metru. Listy jsou žluté, kvete růžově.

Spiraea bumalda Anthony Waterer
Je o něco menší než původní druh a kvete karmínově červeně.

Spiraea bella
Vytváří velmi nízké, drobné keříky.

Spiraea douglasii
Dorůstá do výšky 1, 5 metru. Podlouhlé růžové květesntví na konci větviček je však, na rozdíl od ostatních tavolníků, vzpřímeně podlouhlé.

Spiraea cinerea Grefsheim
Keřík středního růstu, má úzce kopinaté lista, matně popelavé barvy.

Spiraea japonica Golden Princess

Spiraea japonica Shirobana

Spiraea japonica Albiflora

Spiraea japonica Little Princess
Vytváří nízké keříky s drobnými lístky, kvete bíle.

Spiraea nipponica Tossaensis

Spiraea nipponica Snowmound

Spiraea prunifolia

---

Svída - Cornus mas
Velmi hodnotný, avšak nenáročný keř, domácího původu. Vytváří mohutnější keře nebo menší stromky kvetoucí drobnými žlutými kvítky brzy na jaře před rašením listů. Plody jsou asi 1 cm velké, oválné, červené peckovičky. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i konzervaci (k výrobě džemů nebo i alkoholu).

Cornus alba
Vytváří mohutné keře, je náročnější na vlhkou půdu, kvete nenápadně, plody jsou drobné, bílé, v kulovitých shlucích.

Cornus sanguinea
Velmi nenáročný keř domácího původu, kvete bíle, plody jsou černé, kulaté. Stejně jako Cornus mas se množí výhradně semenem.

Cornus stolnifera
Má podobné nároky jako Cornus alba, vyznačuje se však menším vzrůstem a žlutou kůrou.

Výčet dalších druhů:
Cornus alba Elegantissima
Cornus alba Siberian Pearl
Cornus alba Kesselringii
Cornus kousa
Cornus florida

---

Pustoryl (Jasmín) - Philadelphus coronarius
Mohutný keř vhodný na volně rostoucí živý plot. Na jaře je obalen hustě bílými, aromatickými květy.

Výčet dalších druhů:
Philadelphus lemoinei
Philadelphus virginalis
Philadelphus inodorus

---

Štědřenec (Zlatý déšt) - Laburnum anagyroides
Vytváří mohutné keře nebo menší stromky a je velmi suchovzdorný. Vhodný na vyšší, volně rostoucí živý plot. Na jaře bývá celá koruna hustě obsypána převislými žlutými hrozny květů.

Kultivar: Laburnum anagyroides Vossii

ZPĚT

---

Hloh - Crataegus monogyna
Mohutný trnitý keř, snáší dobře sucho. Červené plody se používají do čajových směsí a příznivě ovlivňují zejména krevní tlak. Na jaře bývá hustě obalený drobnými bílými květy. Je vhodný na nízké i vyšší tvarované živé ploty.

Kultivary hlohu stromovitého vzrůstu:
Crataegus laevigata Paul´s Scarlet
Crataegus monogyna Variegata

---

Líska - Corylus avellana
Mohutný domácí keř vhodný na volně rostoucí živé ploty. Nenáročný na půdu.

Kultivary:
Corylus avellana Aurea

Corylus avellana Contorta
Má zkroucené větvičky a roubuje se na původní druh.

Corylus colurna - líska turecká
Mohutný strom s pyramidální korunou.

---

Dřeviny vhodné na živé ploty i do určitého zastínění:

Tis - Taxus baccata
Stálezelený jehličnan vhodný na nízké i vysoké živé ploty. Snáší i výraznější zastínění, výborně regeneruje i ze starého dřeva, vyžaduje dobrou, vlhčí půdu. Nevýhodou je pomalejší růst. Tisy množené řízkem rostou keřovitě, kdežto ze semene vytváří kmenný tvary. Má mnoho různých kultivarů, z nichž některé jsou sloupovité a mohou mít i zlatožlutou barvu.

Kultivary jsou sloupovité, jiné nízké, zakrslé až plazivé.

Výčet dalších druhů:
Taxus baccata
Taxus media
Taxus cuspidata

---

Dřišťál Juliin - Berberis julianae
Stálezelený, hustý, trnitý skromný a nenáročný keř dobře snášející sušší půdy horší kvality. Dobře se tvaruje a snáší řez. Dorůstá do 2,5 m. V tuhých zimách shazuje list a omrzá. V zástinu má řidší růst.

Dřišťál - Berberis vulgaris
Zelenolistý, opadavý, na půdu nenáročný, snášející sucho, vhodný zejména na volně rostoucí, ale i tvarované živé ploty.

Berberis vulgaris Atropurpurea
Keř s červenými listy.

Berberis gagnepainii
Stálezelený, má drobnější lístky.

Berberis candidula
Menší keřík.

Berberis thunbergii
Keř se zelenými listy.
Berberis thunbergii vytváří několik dalších kultivarů sbírkového a spíše okrajového charakteru.

Berberis thunbergii Atropurpurea
Listnatý keř s červenými listy, opadavý.

Berberis thunbergii Aurea
Berberis thunbergii Harlequin

Berberis vulgaris má okraje listů zubaté, kdežto Berberis thunbergii má okraje listů hladké.

Berberis verruculosa

---

Zimostráz (krušpán) vždyzelený - Buxus sempervirens
Stálezelený, hustý, velmi pomalu rostoucí keř s malými lístky, vhodný na nižší živé ploty, obruby chodníků, trávníků atd. Vyžaduje kvalitní půdu a snáši i slabší osvětlení. Během tuhé zimy může namrzat.

Vytváří několik kultivarů, z nichž některé mají světlejší listy.

---

Hlohyně šarlatová - Pyracantha coccinea
Stálezelený, hustý, trnitý keř vhodný na nižší živé ploty do 2 m. Dobře snáší sucho i řež. Plody jsou oranžové nebo žluté. Tento druh má několik kultivarů s odlišně zbarvenými plody.

---

Některé další dřeviny vhodné na živé ploty:

Cypřišek - Chamaecyparis lawsoniana
Vyznačuje se množstvím kultivarů rozdílných barvou i výškou. Převažují jasněji zelené odstíny, někdy i do modra. Podmínky a nároky obdobné jako u tují. Některé kultivary nejsou dostatečně husté, což snižuje jejich vhodnost do živých plotů.

Chamaecyparis lawsoniana Elwoody
Nižší vzrůst.

Chamaecyparis lawsoniana Columnaris
Mohutný vzrůst.

Chamaecyparis pisifera

Chamaecyparis nootkatensis

---

Mochna dřevitá - Potentilla fruticosa
Nižší, vzpřímeně rostoucí keřík s malými lístečky, kvetoucí bíle, žlutě i oranžově podle kultivaru. Snáší sucho, avšak vyžaduje slunné polohy (jinak je nižší a méně kvete). Vhodná na volně rostoucí nižší živé plůtky.

---

Cypřišovec - Cupressocyparis leylandii
Rychleji rostoucí jehličnan podobný cypřišku, ne však dostatečně hustý.

---

Skalník - Cotoneaster multiflorus
Skalníku jsou desítky druhů, které se navzájem kříží. Jak napovídá název, jsou naprosto nenáročné na půdu. Na jaře kvete bíle. Plody jsou na podzim červené bobule.Vzrůstné druhy se hodí na volně rostoucí i tvarované živé ploty do výšky 2,5 m.

Výčet dalších druhů: Cotoneaster buxifolius Cotoneaster dielsianus Cotoneaster lucidus Cotoneaster tomentosus Cotoneaster heterophyllus Cotoneaster praecox Cotoneaster procumbens

---

Meruzalka - Ribes

Meruzalka alpská - Ribes alpinum
Tvoří husté, nižší keříky s drobnými lístky, kvete nenápadně, je méně náročná na půdu, vhodná na nižší živý plot - do 1m výšky.

Meruzalka krvavá - Ribes sanguineum
Kvete červeně, na půdu je nenáročná. Není tak husta a je o něco vyšší nž meruzalka alpská. Měla by se vysazovat výrazně hlouběji. Nejčastější kultivar je Ribes sanguineum King Edward VII.

Meruzalka zlatá - Ribes aureum
Z uvedených druhů je nejvyšší, používá se spíše jako podnož pro stromkové angrešty a rybízy.

---

Další dřeviny vhodné do živých plotů

Symphoricarpos albus - pámelník bílý
Syringa vulgaris - šeřík obecný
Cotinus cogygria - ruj vlasatá
Hippophae rhamnoides - rakytník řešetlákovitý
Prunus spinosa - trnka
Deutzia scabra - trojpuk drsný
Deutzia gracilis - trojpuk něžný
Weigela hybrida - vajgélie křížená
Weigela florida - vajgélie květnatá
Forsythia intermedia - zlatice prostřední
Acer ginnalla - javor amurský
Acer tataricum - javor tatarský
Amorpha fruticosa - netvařec křovitý
Budleia alternifolia - komule střídavolistá
Budleia davidii - komule Davidova
Caragana arborescens - čimišník
Cornus florida - dřín květnatý
Cornus canadensis - svída kanadská
Cornus cousa - svída japonská
Elaeagnus angustifolia - hlošina úzkolistá
Hippophae rhamnoides - rakytník řešetlákový
Hypericum calycinum - třezalka kalíškatá
Ilex aquifolium - cesmína ostrolistá
Laburnum anagyroides - štědřenec odvislý