 |
 |
 |
Tento projekt je inspirován volnou přírodou, kterou nelze ve své podstatě uměle napodobit, pouze se lze k tomuto stavu více či méně přiblížit. Je nesporným faktem, že v okrasných zahradách se hledí převážně na výsledný estetický efekt, aby kompozice rostlin byla vyladěná svým vzrůstem, barvou, kvetením, texturou, strukturou, takže se dřeviny sesazují takovým způsobem, který se vymyká přirozeným podmínkám a ve volné přírodě nemůže nikdy nastat. Všechny sadovnické úpravy, i ty sebelépe kompozičně vyladěné, jsou ve své podstatě pouze kýčem. A to platí i o živých plotech, zejména těch stejnorodých a tvarovaných, které v tomto směru představují naprostý extrém. Proto jsem se rozhodl zrealizovat projekt Místní divočiny jako protiklad a kompenzaci živých plotů, kde si rostliny budou růst naprosto spontánně, a vytvořit tak moderní verzi pralesa na ploše 1,8 ha.
Nedílnou součástí "Místní divočiny" budou také léčivé byliny, jejichž porosty se zde budou vyskytovat v množství větším než velkém. I vy poznejte jejich divokost a blahodárnou léčivou sílu pod heslem "Alespoň kousek divočiny do každé naší dědiny!".
Pokud si zakoupíte dřeviny do živého plotu, zároveň tak podpoříte projekt Local jungle a budete tak mít osobní zásluhu na podpoře divoké přírody v jejím původním stavu. O vývoji projektu bude veřejnost průběžně informována.
Projekt "Místní divočina" představuje jakousi alegorii. Kdo nejlépe vystihne a dokáže vyjádřit podstatu této alegorie, obdrží zvláštní prémii místní divočiny, která je zatím tajná.
Členem spolku se může stát každý. Členství je pasivní nebo aktivní a je časově neomezené.
Členové spolku obdrží slevu 5% na výpěstky. Slevy se sčítají.
Jeden člen bude vylosován a získá právo zúčastnit se cesty do amazonské džungle (tj. průvodcovství zdarma). Výhra je přenosná a lze ji odmítnout.
Nejhoršího zákazníka vezmu bezplatně ke kanibalům na Papuu-Novou Guineu.
STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ "MÍSTNÍ DIVOČINA
Fotky a materiály týkající se světové divočiny najdete na webové adrese:
www.transequator.com
Volně rostoucí živé ploty jsou tvořeny rozptýlenou zelení v zemědělské krajině a mají mnohosetletou tradici zejména na anglickém venkově, kde odedávna vytvářejí přirozené hranice pozemků. U nás byly velmi poničeny při neuvážené kolektivizaci zemědělství, zejména v 50. letech 20. století a následky toho se projevily půdní erozí a úbytkem útočišť drobné zvěře - ptactva a všemožných užitečných živočichů.
V druhové skladbě jsou zastoupeny původní domácí dřeviny, které vytváří jak nižší keřové, tak vyšší, stromové patro.
Výčet druhů, které jsou vhodné do volně rostoucích plotů v krajině: |
|
|
 Mezi habry našel oblíbené útočiště obávaný predátor místní divočiny pes Kerberos. Všechny jeho 3 hlavy uvidíte po konzumaci 10 piv. |
 Velký ohnivý trojský kůň z místní divočiny čeká na svou šanci. |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 Hřbitovní zeď Carpe diem! Memento mori! |
 |
 "Pes baskervilský" - postrach místní divočiny |
 babočka admirál |
 obávaný tygr |
 pavouk z místní divočiny |
 slepýš - ještěrka místní divočiny |
 babočka |
 slimák |
 slunečnice |
 |
 |
 |
 Tisíc chutí místní divočiny |
 |
 Nejlepší divočina na Moravě |
 Jožin z bažin - strašidlo místní divočiny |
 |
 |
 svah Rakoveckého údolí |
 u potoka Rakovce |
 svah Rakoveckého údolí |
 |
 |
 pasoucí se koně v Rakoveckém údolí |
 pasoucí se koně v Rakoveckém údolí |
 |
 |
 skály v Rakoveckém údolí |
 pohled na Rakovecké údolí |
 vyhlídka ze skal na Rakovecké údolí |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 propast Macocha |
 propast Macocha |
 pohled ze spodního můstku na stěnu s horním můstkem |
 boční pohled do Macochy |
 pohled do jícnu propasti |
 chata Macocha u propasti Macocha |
V zelených rostlinách jsou na rozdíl od syntetických medikamentů obsaženy účinné látky v přirozené formě a tím jsou pro lidský organismus lépe využitelné. Jedná se o různé fytohormony, třísloviny, alkaloidy a jiné organické látky příznivě ovlivňující metabolické procesy organismu, jejichž chemická struktura je založená na bázi uhlovodíků obsahujících jak organické, tak anorganické prvky.
Byliny obsahují tyto důležité látky:
Vitamíny - jsou to organické látky, jež mají v metabolickém procesu funkci
biokatalyzátorů a proto jsou nezbytné pro život. Jejich nedostatek způsobuje poruchy
funkcí. Většinou vznikají v zelených rostlinách. Vitamíny se rozdělují se na
rozpustné v tucích - A,D, E, F, K a ve vodě - B, C, H, P.
Fytoncydy - antibiotika vyšších rostlin
Barviva - chlorofyl, karotenoidy
Alkaloidy - rostlinné jedy obsahující dusíkaté látky - C, O, H, N
Aminokyseliny - představují základní stavební jednotku bílkoviny -
makromolekulární organické látky obsahující především dusík, uhlík, vodík, některé i siru, fosfor a železo.
Enzymy - organické biokatalyzátory
Rostlinné hormony
Minerální látky
Sacharidy
Kopřiva
Ač se to jeví na první pohled neuvěřitelné, kopřiva může být pro své blahodárné léčivé schopnosti skutečně nazvána perlou naší zahrady. Sbírá se list, kořen i semena. Obsahuje třísloviny a také velmi mnoho chlorofylu, který má téměř stejnou prostorovou strukturu jako krevní barvivo hemoglobin s tím rozdílem, že střed atomu obsahuje místo železa hořčík. Podporuje tudíž krvetvorbu a čištění krve. Kopřiva obsahuje také vitamíny C, A, B1, K, kyselinu mravenčí, křemičitou, octovou, soli vápníku, železa, draslíku a sodíku. Příznivě ovlivňuje trávicí soustavu, metabolismus cukrů, revmatismus, chudokrevnost, avitaminózu, arteriosklerózu, pročišťuje krev, podporuje metabolismus, léčí prochladnutí, hnisavé rány, popáleniny, ekzémy a zastavuje krvácení.
 Urtica dioica |
 Cannabis |
 Plantago lanceolata |
 Potentilla anserina mochna husí |
 Achillea millefolium řebříček tisícilistý |
 Tanacetum vulgare vratič obecný |
 Plantago major jitrocel velký |
 Lychnis kohoutek |
 Thymus serpyllum mateřídouška vonná |
 Hypericum perforatum třezalka tečkovaná |
 Mentha piperita máta aromatická |
 Plantago lanceolata jitrocel kopinatý |
 Callendula officinalis měsíček lékařský |
 Epilobium angustifolium vrbovka úzkolistá |
 Linaria vulgaris lnice květel |
 Lavandula angustifolia levandule lékařská |
 |
 Verbascum densiflorum (divizna velkokvětá) |
Kdo se chce více dozvědět o pěstování, sběru, zpracování, aplikaci a účincích bylin, může si podrobné informace najít na internetu nebo v knihách. Používání bylin jednoznačně doporučuji na rozdíl od syntetických preparátů.
Hluboko v lesích Moravského krasu nedaleko keltského hradiště ve skalách, kam nikdy nezabloudí dřevorubec s pilou, roste starý, mohutný a majestátní habr. Je to habr z místní divočiny. A není to jen tak obyčejný habr. Vyznačuje se značnou odolností a plasticitou. Lépe snáší horší podmínky extrémního stanoviště, kde se za mnoho let růstu dokonale přizpůsobil. V kvalitnějších půdách, při dostatečné péči, obrůstá snáze a hustěji a má i o něco delší přírůstky než kterýkoliv jiný běžný habr. I on jednou padne, ale zatím roste a sílí všemu navzdory a neuškodí mu ani parná letní výheň, syrový podzimní nečas ani mrazivá zimní nepohoda. Tento ekotyp se zdá být přímo ideální dřevinou pro volně rostoucí, ale zejména tvarované živé ploty.
Objevil jsem jej se svým přítelem Doc. Ing. RNDr. Jindřich Chmelař, DrSc., někdejším vedoucím Katedry lesnicke botaniky, dendrologie a typologie na LF v Brně a žákem profesora Zlatníka (jeho stěžejní prací byly pokusné plochy v karpatských bukových lesích na Ukrajině, které jsou dnes součástí jedné z lokalit památek světového kulturního dědictví UNESCO). Doc. Ing. RNDr. Jindřich Chmelař, DrSc. byl u nás jediným členem mezinárodní dendrologické společnosti (dendrologie = nauka o dřevinách) a zřejmě nejuznávanějším odborníkem na světě přes vrby, které představují nesmírně rozsáhlý rod se značně složitou taxonomií. Když jsme se poznali, byl již na sklonku svého života. Vyjadřoval se o mně v superlativech, což mě přivádělo do rozpaků, ale zároveň těšilo.
Společně jsme rozmnožili tento habr z místní divočiny. Než docent Jindřich Chmelař zemřel v roce 2001, dostal jsem od něho za úkol dál pokračovat a dokončit započaté dílo a rozvíjet tak jeho odkaz. To jsem se snažil splnit, přestože to nebylo vždy snadné a osud mi postavil do cesty řadu obtížných překážek. Přesto jsem vytrval a za sedm let jsem vypěstoval v dostatečném množství a velikosti potomky legendárního habru z místní divočiny.
Nyní i vy máte možnost posoudit výsledky mé mnohaleté práce, která se podařila. V žádném případě nemůžete udělat chybu, jestliže si na své zahradě vysadíte habry z místní divočiny, které vám plným právem budou skýtat trvalou radost a neustálé uspokojení. Samozřejmě, že se musíte rozhodnout sami. Tato možnost se vám naskýtá, ale jak s ní naložíte, to už je pouze a výhradně na vás.
 Australská ještěrka |
 Australské pobřeží |
 Australští klokani |
 Blue Mountains - Austrálie |
 Modré hory u Sydney |
 Centrální spravní město Mestia - Svanetie |
 Džungle v Acehu - Sumatra |
 Džungle v Acehu - Sumatra |
 Džungle v Acehu - Sumatra |
 V sumaterské džungli |
 Škorpión v džungli na Sumatře |
 Sumaterský nosorožík |
 Pohled z pohoří Kavkaz na silnici do Zubdidi |
 Koně ve Svanetii - Gruzie |
 Krkavci na Kilimanjaru |
 Motýli na úpatí Kilimanjara |
 Slon v Keňské buši |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 Býk čeká na krávu a pokud se nedočká, je to asi vůl. |
 V údolí pod Andami - Venezuela |
 Venezuelské Andy |
 U rybníka v Rumuruti |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 Australské pobřeží |
 Kašmírské údolí v Himálai |
Upozornění:
Zahradnictví Konvičková (www.okrasnezahradnictvi.cz) tvrdí, že mají speciálně
vyšlechtěné rychle rostoucí turbohabry, což je ale naprostý nesmysl a mystifikace.
Nikdo se dosud ještě nezabýval šlechtěním habru, který je z lesnického hlediska
podřadnou dřevinou, protože vytváří relativně kratší, užší a křivější kmeny. V
lesích nejsou uměle vysazované habrové porosty a žádný výzkumný lesnický ústav u nás
ani kdekoliv v zahraničí se habry nezabývá. Kupte si habry samozřejmě, kdekoliv chcete,
doporučuji ale nekupovat je v zahradnickém centru Konvičková.
Aby si třeba někdo nemyslel, že mám zájem jen někoho kritizovat, rád bych zde také uvedl, že mimořádnou úrovní kvality se vyznačují veškeré výpěstky např. pana Hejtmánka z Rajhradu nebo i Antonína Nohela z Blažovic, kteří se zaměřují zejména na pěstování řízkovaných jehličnanů nebo botanického zahradnictví "HOLZBECHER", které se nachází na okraji obce Lelekovice.
Kdo si chválu zaslouží, ať ji také má!
Roman Konvička reaguje:
Dobrý den,
Vidím že neznáte ani zakony teto republiky a ten váš povedeny članeček na vašich
stránkách naši firmu poškozuje a proto vás žadám po dobrým, stahněte toto vaše
nepravdivé trvzeni se svých stránek a to nejpozději do 20. Unora 2009.Pote budu
nucen ZAČIT JEDNAT ALE TO JSE VÁM LIBIT NEBUDE .Vše mám uložené a kdikoliv to mužu
předat polici čr.
Na zavěr pokud neumíte pěstovat rostliny tak jse tomu ani nevěnujte, růst rostliny ovlivnujeme hlavně hnojivem a kvalitni rašelinou pote vám budou i ty vaše habry růst.
Na závěr takové pomluvy jse mi vůbec nelibí a nenechám jse uražet pokut máte nějaky problem tak ho můžeme vyřešit jako chlapi z oči do oči a ne jako baby pomlouvánim.
s pozdravem pěkného dne Konvička roman
Jakub Perný reaguje:
Koukám, že pan Konvička má projev opravdu na úrovni. Co takhle zopakovat si základní školu, Romane?
Petr Suchý reaguje:
Tak už je na čase, abych přispěl svým skromným názorem a tak se zapojil do plodné
diskuse, jež, jak se zdá, začíná konečně nabírat na obrátkách, což se mi opravdu
začíná líbit. A také je třeba, abych už reagoval na poněkud nejapné invektivy pana
Romana Konvičky. Některé zákony této republiky znám, jiné však ne. Nevím však,
které z nich má pan R. K. na mysli. Kromě toho předpokládám, že by s takovým
trestním oznámením na policii ČR zřejmě s nejvyšší pravděpodobností neuspěl a
byl by s ním poslán rovnou do háje nebo rovnou do ještě temnějších míst. Tak ať
to třeba zkusí a čas ukáže.
Možna, že také někdy slyšel nebo četl o metabolickém procesu rostlin a jejich
faktorech, při jeho vzdělání a intelektuálních předpokladech však i o tom vážně
pochybuji. Nevím, čím jsem se ho tak nesmírně dotkl, když jsem uvedl naprostou a
nezpochybnitelnou pravdu. Jeho myšlenkové pochody pro mě představují naprostou
záhadu. Možná by to vyžadovalo i odbornou pomoc kvalifikovaného psychoanalytika.
Václav Suchý reaguje:
Vážený pane Konvička,
za celou mou kariéru aktivního botanika jsem nikdy nezaznamenal jakoukoliv práci,
ať disertační nebo diplomovou, na téma šlechtění habrů. Jestli jste průkopníkem
nebo podvodníkem nevím, ale za názorem pana Suchého bych se klidně podepsal i já.
Jestli nesouhlasíte velmi rád Vám dám možnost obhájit Vaše tvrzení u nás na fakultě.
S pozdravem
Prof. RNDr. Václav Suchý FaF VFU Brno
